top of page
Vyhledat

Přirozené denní biorytmy svou přirozenost už dávno ztratily. Existuje cesta, jak ji znovu najít

Zkuste se na okamžik zamyslet, co vlastně znamená slovo “přirozené”. Každý tento termín chápe po svém, odpověď tudíž není jednoznačná. Vlivem našeho životního prostředí, ať již kulturního, geografického či socio-ekonomického, se v nás vyvinuly mechanismy ovlivňující činnost našeho organismu. Pokud jsme v souladu s těmito přednastavenými vzorci, tělo i mysl nám za to poděkují v podobě zdraví a pohody.

V opačném případě, když hlas našeho těla ignorujeme, dostaví se více či méně naléhavé upozornění s žádostí o změnu, obvykle v podobě bolestí či nemocí. Pojďme společně odkrýt několik vrstev našeho já. Podívejme se hlouběji, zkusme znovu pochopit a přijmout naši přirozenou podstatu.



Blahobyt společnosti přeje individualismu

Žijeme ve zvláštní době. Donedávna uspěchané, snad vlivem minulého režimu s velkým tlakem na výkon, nyní zcela jistě pozvolna se měnící. Blahobyt společnosti, který většina z nás ještě před pár měsíci považovala za normu, přál mimo jiné velkému rozvoji individualismu. Lidé jsou dnes velmi odlišní. Co je přirozeným stavem pro jednoho člověka, může být přinejmenším neobvyklé pro druhého. Co člověk, to jiný názor, jiné potřeby, jiné preference.


Technologickým pokrokem sami sebe trestáme

Možná si řeknete, že “v různorodosti je krása”, ale jen kdyby nás to nepřeberné množství možností a alternativ typických pro novodobou společnost nezavedlo do slepé uličky… Všechny ty technologické vychytávky “usnadňující” život, práce běžně formou home office umožňující – nebo spíš nařizující – sezení u počítače i v pozdních nočních hodinách, přeci když už tu výsadu práce z domova máme. Co se zkusit pro změnu odpojit (od sítě) a napojit sami na sebe?


Odloučení se od přirozenosti si vybírá krutou daň

Životem ve zrychleném virtuálním světě jsme se do jisté míry vzdálili od přirozeného bytí v souladu s přírodou. Mnozí z nás si v tomto "odpojeném stavu" jen obtížně vzpomenou na svoje přirozené potřeby. Není divu, že si potom připadáme nespokojení, unavení, bez energie či věčně podráždění. Řešením je znovu se napojit. Pomůže nám k tomu právě správné pochopení a uchopení našich biorytmů. Fungují v každém živém organismu a jejich hybnou silou je příroda.


Uměle prodloužený den nám dovoluje stíhat více, tak proč toho nevyužít?

Naši předci žili v úzkém kontaktu s přírodou a trávili valnou většinu času venku. Pozorovali její proměnlivost a přizpůsobovali jí své životy. Využívali její sílu a hojnost ke svému prospěchu. Postupně zjistili, kdy je vhodná doba začít pěstovat plodiny a kdy sklízet. Pracovali v souladu s aktuálním ročním obdobím a počasím. V létě byli výkonnější, s nástupem chladnějších měsíců více odpočívali. Současná doba je jiná. Všudypřítomné umělé osvětlení nám dodává mylný pocit, že den nikdy nekončí.

Často nás večer čeká ještě spousta zařizování, ať už se jedná o nakupování, cestu autem z práce, či žehlení v záři televizní obrazovky. Nic z toho by naši předkové s přicházející nocí už nedělali.

Ať se to může na první pohled jevit jako výhoda moderní doby, opak je pravdou. Náš organismus na tento typ zátěže jednoduše není evolučně stavěný.


Orgánové hodiny vám řeknou, kdy je dobré pracovat a kdy odpočívat

Již staří Číňané definovali tzv. orgánové hodiny. Vycházeli z dlouhodobého pozorování denních rytmických procesů v lidském organismu v souvislosti s aktivitou jednotlivých orgánů.

Jako příklad si uveďme vztah mezi různými částmi dne a aktivitou jater, žaludku, sleziny, slinivky břišní, ledvin a močového měchýře.


01:00–03:00 – Játra

Činnost jater je nejvyšší mezi 1. až 3. hodinou ranní. V této době má většina ostatních orgánů sníženou funkci, ne však játra. Ta naopak intenzivně zpracovávají produkty metabolismu. Pokud krátce před půlnocí zásobíme tělo alkoholem či nevhodným složením stravy, našim játrům tím přidáme mnoho práce navíc.


07:00–09:00 – Žaludek

Žaludek se probouzí ráno, mezi 7. až 9. hodinou je jeho činnost na nejvyšší úrovni. V tomto čase je tedy vhodné zatížit tělo stravou a konzumovat klidně i větší množství potravy. Žaludek také zodpovídá za distribuci tepla v těle, a tak zvláště teplou snídaní přirozeně připravíme tělo na nový den. Dopoledne je vhodné využít pro psychicky i fyzicky náročnější činnosti, protože po noční regeneraci na ně máme dostatek energie.


09:00–11:00 – Slezina a slinivka

Mezi 9. a 11. hodinou je aktivní slezina a slinivka břišní. Tyto orgány ovlivňují tvorbu protilátek, vstřebávání živin a s tím související regulaci krevního cukru, což je zejména důležité pro diabetiky. Kolem 15. hodiny je glykémie (hladina krevního cukru) na nejvyšší hodnotě (někdy též označováno jako poobědový relativní diabetes) – opět klesá po 16. hodině.


11:00–13:00 – Srdce

Mezi 11. a 13. hodinou je srdeční aktivita na svém vrcholu, pozvolna ustává činnost jater a stoupá hladina glykogenu v těle. Přichází tendence na chvíli si odpočinout a my bychom si zasloužený klid měli dopřát.


15:00–17:00 – Močový měchýř a ledviny

Odpolední čas mezi 15. až 17. hodinou patří aktivitě močového měchýře, s čímž souvisí i zvýšená činnost ledvin. Kromě vylučování ovlivňují ledviny i fyzickou aktivitu, může se tedy objevit touha po pohybu, kterou je na místě uspokojit.


Pokud se nám podaří navrátit se k životu podle přirozených biorytmů, mnohonásobně se nám to vrátí. Zlepší se spánek a v souvislosti s tím vymizí pocity nadměrné únavy, marnosti a nedostatku energie. Naopak naroste vitalita, imunita a radost ze života. Pokud se nám občas nezadaří naobědvat se ve stejnou dobu, tělo nám to jistě promine. Ovšem pracujeme-li například na směny, které se týden co týden střídají, je to zcela jiná situace. Cyklus práce a odpočinku se neustále mění a tělo na to nemá šanci zareagovat a přenastavit se.

Tip pro vás: Znalost biorytmů se vyplatí i tehdy, pokud již vzniklé zdravotní obtíže vyžadují léčbu. Pokud chceme například dosáhnout maximálního účinku léčiv za použití co nejnižší dávky, měl by se daný lék podávat v době aktivity příslušného orgánu. Tak například játra se dají nejúspěšněji léčit o půlnoci a onemocnění srdce kolem poledne.

Dokážeme se ještě sladit s přírodou? Zajisté ano, i když nám to ze začátku může připadat již nepřirozené.

  • Jak často chodíme venku naboso?

  • Kolik času trávíme mimo vnitřní prostory?

  • Konzumujeme doma vypěstované sezónní potraviny?

  • Jak jsme na tom s pohybem?

Na tyto a další otázky si musí odpovědět každý sám za sebe. Jen my sami si svým počínáním určujeme, co patří do našeho života, a co tam už naopak nechceme, jelikož nám to neprospívá. Staňme se proto laskavými manažery především svého vlastního života.


Zdroje: spiritualplanet, vyspise, centrumzdravibrno

11 zobrazení0 komentářů
bottom of page