top of page
Vyhledat

Správně pracovat s emocemi vás ve škole nenaučí. Přesto je to důležité!

O tom, jak moc potlačované emoce ovlivňují naše zdraví, se mluví málo. Přitom správným uchopením svých emocí můžeme předejít řadě problémů, ať již vztahových či zdravotních. Podle tradiční čínské medicíny je právě stav naší psychiky tím, co určuje, zda se se složitou situací dokážeme vypořádat, anebo zda dojde k vypuknutí nemoci. Pojďme se společně podívat na souvislosti mezi emocemi a jednotlivými orgány. Možná potom začneme emoce vědoměji prožívat a s trochou praxe se s nimi naučíme i pracovat.



Je období prvního vzdoru jen jedno velké nepochopení?

V naší společnosti až příliš často převládá následující model: Narodí se zdravé, zvídavé dítě. Do určitého věku jsou jeho dny plné radosti – objevuje svět a zjišťuje, co ho zajímá, poznává samo sebe. Jak roste, logicky přibývá pravidel, povinností a ubývá volnosti. Pokud se malému dítěti něco nelíbí, začne projevovat obecně nelibé emoce, jako jsou vztek či smutek. A právě v tomto okamžiku velmi záleží, jakými lidmi je dítě obklopeno. Nechají ho dospělí křičet? Snaží se ho pochopit a uznat jeho pocity? Nebo dítě rázně utnou a ono ze strachu okamžitě umlkne? Možností je mnoho, záleží na vnitřním nastavení každého jednotlivce a na konkrétních situacích.


Odstraňte své emoční bloky, jako když loupete cibuli

Malé dítě vyroste a stane se z něj dospělý člověk, který se mnohdy točí v bludném kruhu. Pokud se nám v dospělosti opakují různé nepříjemné situace, je více než pravděpodobné, že začátek problémů sahá právě do dob našeho raného dětství. Již v té době si totiž vytváříme emoční návyky a nezpracováváním pocitů si zaděláváme na psychické bloky v dospělosti.

Ty, pokud nejsou zavčas řešeny, mohou vyústit ve vážné zdravotní komplikace. Jedná se nejčastěji o autoimunitní či tzv. civilizační choroby, jejichž příčina není vždy jasná, ale zřejmě souvisí s nezdravým životním stylem a psychickým stavem. V dospělosti se pak pomocí rozličných terapií a technik mnohdy složitě dostáváme k jádru počátečního nepochopení.

Vrstvu po vrstvě se zbavujeme našich zhoubných návyků a přesvědčení, jako když loupeme cibuli. A stejně tak nás to mnohdy přivádí k slzám.

I negativní emoce mají v našem životě místo

Emoce samy o sobě jsou běžnou reakcí organismu na danou situaci. Nemůžeme je řídit, ale je možné jim rozumět. Rozlišujeme emoce příjemné, které si užíváme, ale často zažíváme i pocity jiné, méně příjemné. Je více než žádoucí povolit si prožívání i těch méně oblíbených stavů. I vztek a pláč jsou v pořádku, není třeba se těchto emocí bát a zakazovat si je, protože jsou také naší součástí. Patří k naší přirozenosti stejně jako radost a nadšení. Často si ubližujeme právě tím, že v sobě emoce potlačujeme. Pokud se to děje opakovaně, dříve či později se neřešený problém objeví i na fyzické úrovni.

Emoce jsou náročné i pro zdravého člověka. O to složitější je situace, kdy čelíme chronickým zdravotním problémům, například cukrovce či autoimunitním poruchám (Crohnova choroba, roztroušená skleróza).


Emoce se odráží v orgánech těla

Dlouhodobý vliv konkrétních emocí má svůj dopad na fyzické zdraví. Jako ukázkový příklad propojení mezi psychikou a fyzičnem lze jmenovat vliv jednotlivých emocí na tělní orgány:

  • Radost se pojí se srdcem. Jsme-li šťastní, naše srdce si poskočí radostí.

  • Starosti se odrážejí ve slezině, slinivce a žaludku. Máme z nich často sevřený žaludek.

  • Smutek oslabuje plíce. Úzkost nám stáhne hrdlo a nemůžeme se volně nadechnout.

  • Strach se usazuje v ledvinách. Ty nás pak tíží jako kámen, který se v nich usazuje.

  • Zlost zpracovávají naše játra a žlučník. Jsme-li rozzlobení, říkáme, že v nás vzkypěla žluč.

Práce s emocemi: Buďme k sobě upřímní a netlačme na sebe

Jak na emoce konečně vyzrát?

  • Nejprve je dobré své emoce pouze pozorovat. Všímejme si, co v danou chvíli cítíme. Věnujme našim pocitům dostatek pozornosti a zázraky na sebe nenechají dlouho čekat. Pokud k nim zaujmeme správný postoj, stávají se emoce užitečným nástrojem k nastolení rovnováhy v našem každodenním životě.

  • Neméně důležitým krokem je naučit se nic nehodnotit, tedy nemít žádná očekávání. Toto často bývá kámen úrazu, jelikož jsme navyklí neustále předpokládat, co a jak bude. Pokud se nám ale podaří vymanit se z tohoto vzorce, vyhneme se tak mnohému zklamání.


Začít musíme sami u sebe

Klíčové je porozumění vlastním emocím, jen pak je možné pochopit ostatní. Pasovat se do role vševědoucího, který má vždy pravdu, obvykle nepřináší ovoce. Vyvolá-li ve vás jiná osoba silné emoce, pozitivní či negativní, je míč hozen na vaši stranu a je vaším úkolem se s nimi vypořádat. Neobviňujte proto nikdy druhé z toho, jak se vy cítíte. Naučte se nejprve ovládat sami sebe a poté můžete něco ze svých zkušeností předávat dál.

Zdroje: autorka Lucie Hrubá, healthline, studium-psychologie

17 zobrazení0 komentářů
bottom of page